Ve třídě 6. B se nám rozšířil takový nešvar 😊 Skupinka hochů začala o přestávkách práskat přezůvkami o lavice a vyrábět z papíru „práskačky“ – samozřejmě k „velké radosti“ dohledů na chodbě a většiny spolužáků. Snažil jsem se to řešit pohovory. Protože se však situace příliš nelepšila, udělali jsme si ve fyzice laboratorní práci na téma zvuk, i když je to učivo jiného ročníku.
Žáci se rozdělili do skupinek a v každé skupince byl jeden „práskač“. Ten měl za úkol vyrobit tři papírové „práskačky“. Dvě o stejné velikosti, ale zhotovené z papíru jiné tloušťky, a jednu o větším rozměru. „Práskač“ také ovládal „práskačky“, jeden žák ve skupině měřil intenzitu zvuku pomocí hlukoměru a další zapisoval naměřené hodnoty. Měření probíhalo v různých vzdálenostech, vymezených kužely. Nakonec žáci vše napsali do laboratorního protokolu. Formou praktické ukázky si tak uvědomili, že intenzita zvuku závisí na materiálu a velikosti „práskačky“, na vzdálenosti a na zvukových vlastnostech místnosti.
Laboratorní práce se tak evidentně vydařila, zároveň jsme tím, snad nadobro, uzavřeli „práskací“ období ve třídě 😊
Mgr. Pavel Majoršin